2019-09
Od Benátek se očekává, že tam člověk pojede romanticky se ruku v ruce procházet se svou drahou polovičkou, objímat se na kamenných lávkách nad úzkými kanály a posedávat po kafíčkách, ujídat tiramisu a kochat se potápějící se architekturou.
V našem případě však tomu tak nebylo. Sebrali jsme se tři Fujisti, naházeli do batohu objektivy, lehký stativ, náhradní ponožky a utáhli přezky. Moc toho potřeba nebylo, protože v sobotu jsme letěli tam a v neděli zas zpět, takže nejvíc místa zabrala fotovýbava. Po příletu jsme si obešli profláklá místa rozházená po Benátkách, vytipovali západy a východy slunce a mezitím si udržovali hladinu kofeinu. Tu a tam jsem si cvaknul nějaký street.
Západ jsme strávili v okolí náměstí Sv. Marka, kde bylo jako všude ve městě „nečekaně“ dost lidí. Rozprchli jsme se po okolí a lovili poslední paprsky. když už slunce zapadlo a rudý obzor ztmavnul úplně, rozhodli jsme se tomu dát šanci ráno.
Fakt se nám nechtělo, ale přivstali jsme si…
Kolem páté nebyl nikde nikdo, takže fotografův ráj. Na čas východu slunce jsme došli opět na Sv. Marka, kde se to pro změnu rojilo nevěstami. Ty si kasaly sněhobílé sukně, aby si je moc neušpinily od chodníku, když stály fronty na fotogenická místa. Kanálem si to šinuly obří výletní lodě Norwegian Star. Jednu jsem si vzal do kompozice, hezky jí rozmázl a vznikla z toho poměrně zajímavá fotka.
Jak čas běžel, lidí přibývalo, nevěst ubývalo a turistický ruch se vrátil do ulic. My schovali stativy, cvakali zase z ruky a hlídali si čas, kdy jet zase zpátky na letiště.
Jo a na kafíčko a tiramisu taky zbyl čas.
