Podzim.
Je to krása. Listí se zbarví do žluta a červena, příroda ztratí ten uklidňující zelený dojem a nabídne něco nového. Minimálně nabídne fotografům záminku k tomu, aby vstávali ve tři ráno a jeli fotit východ slunce nad rezavé lesy.
Pak je ale po výšlapu s čelovkami od přírody docela zákeřné, že nadmořskou výškou zvolené vyhlídky prožene nízkou oblačnost a v tu ránu mají fotografové po východu a můžou jen sedět na kameni, smutně jíst rýžovou kaši a pít černý čaj z termosky.
Příroda to ale přece jen úplně nezazdila – nabídla fotografům procházku po snovém lese skrytém v mlžném hávu. No a to nakonec taky nebylo tak marný 🙂
